Ministr kultury uctil památku studentů boje za svobodu a demokracii

17.11.2020 12:01|ministerstvo

Ministr kultury Lubomír Zaorálek dnes spolu s generálním ředitelem Národního muzea Michalem Lukešem představili veřejnosti dokončenou podobu Palachova pylonu před Novou bodovou Národního muzea. Slavnostním odhalením si všichni přítomní připomněli historické události spojené se 17. listopadem a uctili památku znovunabytí svobody v naší zemi.

 

“Bylo by dobře, kdyby se nám vzpomínání na 17. listopad a Jana Palacha nestalo rutinou. Jeho čin byl protestem proti zvyku a otupění, upádání do všedního života. A z toho upadání do zvyku nás budil i po 20 letech. Palach byl aktivní mladý muž se zájmem o veřejné dění a zvláště o politiku v pohnuté době. Snad proto je zde velmi vhodné místo pro palachovský památník a jistě právě proto se zde nemohl objevit již před padesáti lety,” řekl ministr Lubomír Zaorálek. 

Palachův pylon je pomník památce Jana Palacha stojící u Nové budovy Národního muzea, bývalého sídla Federálního shromáždění v Praze. Černý, bezmála třicetimetrový ocelový pylon, zvláštního tvaru vznikl v 70. letech podle projektu architekta Karla Pragera. Pylon vznikl jako součást budovy Federálního shromáždění. Původně měla být na pylonu umístěna ještě žulová plastika Miloslava Chlupáče nazvaná Plamen. Dramatické události, které se odehrály v Československu během výstavby komplexu Federálního shromáždění (srpnová okupace země vojsky Varšavské smlouvy a zejména sebeupálení Jana Palacha v lednu 1969) přiměly autory pylonu ke spontánnímu rozhodnutí svoje dílověnovat památce Palachovy oběti. Po radikální změně politického kurzu však k dokončení realizace umístění plastiky na ocelový pylon nedošlo.

Pozapomenutý a veřejně neznámý význam monumentu připomněl až v roce 2018 akademický sochař Antonín Kašpar, který ocelový pylon restauroval. Při restaurátorském průzkum objevil v archivu Národního muzea dokumentaci na přístavbu a úpravy budovy Federálního shromáždění, kterou vypracoval Architektonický atelier GAMA v roce 1991 a výkresy podepsal tehdejší ředitel atelieru architekt Prager. V této dokumentaci se pylon již nazývá Palachův pylon a navrhuje se jeho rehabilitace. K následné rehabilitaci však z neznámého důvodu nedošlo, autoři Palachova pylonu mezitím postupně zemřeli a na sádrovou skicu opět na dlouhá léta usedl prach. V čase Palachových nedožitých 70. narozenin, v němž projekt rehabilitace znovu spatřil světlo světa, se vedení Národního muzea rozhodlo původní záměr dokončit. Rok 2019, kdy si celá země připomněla 50 let od Palachovy živé pochodně a 30. výročí Sametové revoluce, byl pak ve znamení prvních jednání o rehabilitaci Palachova pylonu se zástupci dědiců obou autorů, restaurátorem, zástupci Národního památkového ústavu a Ministerstva kultury.


Foto: Jakub Šedý, Národní muzeum

Znovu odhalený Palachův pylon se tak stává nejen němým svědkem, ale i přímým účastníkem historických událostí, připomínkou oběti Jana Palacha a zároveň odčiněním ztráty tvůrčí svobody jeho autorů Karla Pragera a Miloslava Chlupáče.

 

Úvodní foto: Jakub Šedý, Národní muzeum

 

 

Soubory ke stažení
TISKOVÉ ODDĚLENÍ

Michaela Lagronová
Vedoucí tiskového oddělení
Tisková mluvčí
email: michaela.lagronova@mkcr.cz

Ivana Awwadová
Pracovnice tiskového oddělení
email: ivana.awwadova@mkcr.cz

Petra Hrušová
Pracovnice tiskového oddělení
email: petra.hrusova@mkcr.cz
info Novinářské dotazy prosím zasílejte na press@mkcr.cz.
Ostatní (včetně dotazů dle zák. č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím) směřujte na epodatelna@mkcr.cz, odkud budou zaslány příslušným odborným útvarům k vyřízení.