Na hradě Kunětická hora byla dokončena významná stavební obnova připomínající odkaz architekta Dušana Jurkoviče

20.05.2021 15:50|ministerstvo

Slavnostního ukončení projektu obnovy státního hradu pod názvem Kunětická hora Dušana Jurkoviče – básníka dřeva se dnes zúčastnil ministr kultury Lubomír Zaorálek, generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková a čelní představitelé pardubického regionu.

 

Téměř symbolicky, při postupném otevírání kultury, se potkáváme na Kunětické hoře, jejíž část se dnes po téměř třech letech prací a čtyřech dekádách, kdy byla veřejnosti nepřístupná, opět otevírá do krásy a do podoby, kterou jí před sto lety vtiskl Dušan Jurkovič svým nezaměnitelným rukopisem,“ řekl ministr kultury Lubomír Zaorálek.

Těší mne, že jsme dokončili další významnou obnovu z evropských peněz a shodou okolností přesně v dobu, kdy si připomínáme 500 let od úmrtí Viléma z Pernštejna, majitele Kunětické hory, za jehož působení proběhla rozsáhlá přestavba hradního areálu. Další významnou stopu na podobě hradu zanechal přední prvorepublikový architekt Dušan Jurkovič, a právě k té se díky obnově nyní vracíme,“ sdělila generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

Předmětem projektu byla zásadní stavební obnova západní části hradu (nepřístupného Jurkovičova paláce s novou vestavbou a zastřešením) a obnova 6. brány. Obnovena byla rovněž prvorepubliková dřevěná veranda v prostoru severní linie nádvoří navazující na objekt 6. brány. Řešení vychází z dochované historické dokumentace, která při své realizaci v první polovině minulého století navazovala na projekt architekta Dušana Jurkoviče. Slouží jako nové návštěvnické centrum (pokladna, odpočinkové zázemí pro návštěvníky).  

Šestá brána je jedinou branou v posledním, nejužším hradebním okruhu. V ní se zachoval ve fragmentech původní interiér, navržený v rámci rozsáhlé rekonstrukce celého areálu Kunětické hory ve 20. letech architektem Jurkovičem. Až na některé menší, avšak nezbytné úpravy se dispoziční uspořádání tohoto objektu neměnilo. Konstrukční řešení vychází z historicky cenných dochovaných konstrukcí a materiálů. Pro restaurované konstrukce byly použity dřevěné prvky, oprava povrchů byla provedena vápennými omítkami a obnova nábytku z identických materiálů, z jakých byly vytvořeny dochované fragmenty. Rekonstrukcí prošly historické Jurkovičovy interiéry, konkrétně Zelený a Červený salonek (dřevěné obložení stěn, kazetové stropy, repliky původních lustrů apod.) a schodišťová hala.

Jurkovičův palác, historicky uváděný jako dvořanská světnice, byl v rámci projektu očištěn od novodobých, necitlivých zásahů pocházejících ze 70. let minulého století, byl opraven fragment vnějšího schodiště a celkově se obnova navrátila k programu vestavby významného prvorepublikového architekta Dušana Jurkoviče (1868-1947). Vestavba proto tvoří vnitřní nádvoří v jihovýchodní části prostoru, vymezeného historickým zdivem. Oceloskleněná konstrukce nové vestavby je provedena jako samonosná na ponechané betonové desce bez přímého kontaktu s historickým zdivem. Vestavba se architektonickým výrazem záměrně odděluje od historických částí objektu, současně neovládá prostor a plně se podřizuje charakteru historické památky. Právě v těchto obnovených prostorách vznikla nová moderní expozice, zaměřená na osobnost Dušana Jurkoviče a jeho architektonické počiny především ve východních Čechách. Další expozice potom mapuje stavební vývoj objektu, především záchranu hradního areálu Muzejním spolkem ve 20. a 30. letech minulého století.

Projekt pamatoval i na zlepšení ochrany a zabezpečení památky požárními a zabezpečovacími technologiemi, zvýšil se komfort pro návštěvníky vytvořením nového zázemí, obnovený Jurkovičův palác disponuje bezbariérovými toaletami.  

Projekt byl financován z Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014-2020 (IROP) Evropské unie v rámci Integrované územní investice Hradecko-pardubické aglomerace a ze státního rozpočtu. Celkové způsobilé výdaje: 88 020 924 Kč, z toho 61 102 868 Kč ze strukturálních fondů (ERDF) a 15 413 706 Kč ze státního rozpočtu. Celkové nezpůsobilé výdaje projektu (vlastní zdroje) činí 11 504 350 Kč. Realizace byla započata v roce 2018, ukončena letos.

V současné době běží na hradě druhý projekt IROP-ITI pod názvem Kunětická hora - Divadlo na hradě i v podhradí, který je zaměřen na provedení restaurátorských prací a památkové obnovy hradního paláce. Dojde k úpravě povrchů palácového nádvoří dle archeologických situací, obnově historických omítek jižního křídla, restaurování kamenických prvků, opravě elektrorozvodů, instalaci bezpečnostního osvětlení a ozvučení exteriérů a expozičních prostor. Projekt také řeší revitalizaci přírodního amfiteátru v podhradí, zahrnující opravu jeviště, úpravu okolních ploch a generální opravu budovy sociálního a technického zázemí amfiteátru, včetně úpravy rozvodných sítí a zpevněných ploch (parkoviště, komunikace). Revitalizace přírodního amfiteátru v podhradí navazuje na provedené úpravy okolní zeleně, realizované v uplynulém období v rámci projektu OPŽP, a významně zkvalitní zázemí pro konání open air akcí.

Veřejnosti tak bude od letošní sezony přístupný pouze Jurkovičův palác a to formou komentovaných prohlídek.

Národní památkový ústav patří mezi nejvýznamnější paměťové instituce v České republice a zároveň je největší příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Současnými zákony, zejména zákonem památkovým, je mu svěřena řada odborných úkolů týkajících se státní památkové péče. Poskytuje např. odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, metodicky působí na sjednocení přístupů při záchraně a rozvíjení hodnot památkového fondu na území ČR, jehož soupis také vede. Aktivně zasahuje do procesu prohlašování jednotlivých předmětů, objektů a území kulturními památkami a zajišťuje v rámci svých možností jejich dokumentaci. Pro výkon odborné složky památkové péče disponuje sítí 14 územních odborných pracovišť se sídlem v každém kraji. Jako vědecká a výzkumná organizace se Národní památkový ústav podílí na mnoha projektech, plní výzkumné úkoly, poskytuje odborné vzdělávání v oblasti památkové péče a vyvíjí publikační činnost. Spravuje více než sto nemovitých památek v majetku státu, z nichž většina jepřístupná veřejnosti.

 

Kontakt:
PhDr. Miloš Kadlec
ředitel
NPÚ ÚPS na Sychrově
T: 482 360 003
M: 603 105 335
E: kadlec.milos@npu.cz

Bc. Miloš Jiroušek
kastelán hradu Kunětická hora
T: 606 806 303
E: jirusek.milos@npu.cz

Mgr. Bc. Lucie Bidlasová
pracovník vztahů k veřejnosti
NPÚ ÚPS na Sychrově
M: 773 775 944
E: bidlasova.lucie@npu.cz

Soubory ke stažení
TISKOVÉ ODDĚLENÍ

Michaela Lagronová
Vedoucí tiskového oddělení
Tisková mluvčí
email: michaela.lagronova@mkcr.cz

Ivana Awwadová
Pracovnice tiskového oddělení
email: ivana.awwadova@mkcr.cz

Petra Hrušová
Pracovnice tiskového oddělení
email: petra.hrusova@mkcr.cz
info Novinářské dotazy prosím zasílejte na press@mkcr.cz.
Ostatní (včetně dotazů dle zák. č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím) směřujte na epodatelna@mkcr.cz, odkud budou zaslány příslušným odborným útvarům k vyřízení.